Kalendář Eurocentra

Po Út St Čt So Ne
1 2 3
4 5 6 7 8 9 10
11 12 13 14 15 16 17
18 19 20 21 22 23 24
25 26 27 28 29 30 31

Mapa Eurocenter


eurolisty

Novinky z Euroskopu

Plzeňští studenti se v debatě dozvěděli, jaká je ekonomická reakce EU na pandemii

Ve čtvrtek 22. dubna se uskutečnil online seminář s diskuzí na téma „Ekonomická reakce EU na pandemii“. Tento seminář uspořádalo Eurocentrum Plzeň na virtuální půdě Fakulty ekonomická Západočeské univerzity ve spolupráci s Europe Direct Plzeň. Seminář moderoval Jiří Preis, proděkan Fakulty ekonomické ZČU; jako řečníci se představili Pavlína Žáková, ekonomická poradkyně Zastoupení Evropské komise v ČR, a Petr Zahradník, ekonomický expert specializující se na problematiku EU. O akci na velice aktuální téma byl velký zájem. Do virtuální místnosti platformy ZOOM, přes kterou seminář s diskuzí proběhl, se přihlásilo k sedmdesáti účastníkům převážně z řad studentů Fakulty ekonomické ZČU; na Facebooku, kam byla celá akce streamována, získala debata během jediného dne přes čtyři sta zhlédnutí.

Po úvodním slovu proděkana Fakulty ekonomické ZČU jako první vystoupila Pavlína Žáková. Ta svou prezentaci využila k přiblížení reakce EU na pandemii. Kromě ekonomické pomoci vyzdvihla investice do výzkumu vakcíny, zdravotnickou pomoc, ale třeba také udržení volného pohybu zboží a kritického personálu přes uzavřené hranice. Také zmínila aktuální otázku takzvaných covid pasů, které momentálně procházejí procesem schvalování evropskými institucemi. Po zbytek prezentace se věnovala konkrétním ekonomickým opatřením. Už na jaře loňského roku schválila Evropská komise takzvanou Investiční iniciativu, která znamenala faktické uvolnění pravidel pro kohezní fondy tak, aby mohly být veškeré zbylé prostředky z období 2014-2020 použity pro boj s pandemií. Následně vznikla záchranná sí o velikosti 540 miliard euro. Poté vznikl Plán na podporu hospodářského oživení. Ten přinesl navýšení rozpočtu EU o 750 miliard euro. Současně došlo také k rozvolnění rozpočtových pravidel a pravidel státní pomoci. Také Evropská centrální banka vyčlenila významné prostředky na nákupy státních i firemních dluhopisů.

Poté přišla řada na druhého řečníka – známého ekonoma Petra Zahradníka. Ten svou prezentaci začal srovnáním současné krize s krizí na přelomu prvního desetiletí 21. století. Dále představil faktory, které podle něj stojí za současnou krizí. Prvním z nich je zasaženost pandemií – to je, do jaké míry byla daná země zasažena pandemickou situací. Druhým faktorem je stav ekonomiky dané země před vypuknutím epidemie. Posledním faktorem je účinnost první vlny opatření, především záchranného a kompenzačního charakteru. Na základě těchto faktorů poté existuje pět základních scénářů na budoucí oživení jednotlivých ekonomik. Následně se Petr Zahradník znovu v návaznosti na svou předřečnici věnoval odezvě EU na pandemii, konkrétně krizovému nástroji Next Generation EU, který je součástí již zmíněného Plánu na podporu hospodářského oživení. V další části prezentace se pak zaměřil na Národní plán obnovy České republiky. Petr Zahradník měl výhrady k českému národnímu plánu, konkrétně zdůraznil fakt, že nejen Česko, ale i další země do svých plánů vkládají i výdaje, které nutně nesouvisí se současnou pandemií.

Po druhém řečníkovi přišel prostor pro diskuzi a dotazy z publika. První otázka se týkala zmíněného covid pasu. Pavlína Žáková vyjádřila naději v obnovení cestovního ruchu právě díky covid pasu. Druhého tazatele zajímala rychlost ekonomického zotavení ČR. Pavlína Žáková zmínila předpoklad českého zotavení už v roce 2022. Rovněž s diváky sdílela graf prognózy HDP členských států EU v roce 2022 ve srovnání s úrovní před pandemií v roce 2019. Podle této prognózy na tom zůstanou hůře nejzasaženější státy jako Itálie, Španělsko, ale také překvapivě třeba Nizozemsko. Česko by se mělo dostat o 0,3 % nad úroveň HDP před pandemií a výrazně výše (v řádu 2-3 %) by se pak měly vyšvihnout pobaltské státy či Polsko, Irsko nebo Švédsko. Třetí dotaz směřoval na problematiku zadlužení EU na finančních trzích pro záchranu evropských ekonomik. Petr Zahradník účastníky diskuse ujistil, že vzhledem k tomu, že za půjčky ručí EU jako celek, jedná se o velice jistou investici pro investory, která splňuje ta nejbezpečnější kritéria, a je tak pro ně značně atraktivní. Další otázka souvisela s častým pocitem veřejnosti, že Evropská komise úvod pandemie zaspala. Oba řečníci se naopak shodli na tom, že jde o neoprávněnou kritiku, nebo Evropská komise reagovala relativně rychle a udělala, co v dané situaci mohla. Poslední otázka se dotkla Národního plánu obnovy České republiky. Pavlína Žáková uvedla, že 37 % poskytnutých financí by mělo jít na zelenou transformaci, 20 % na digitální transformaci a že by zároveň měl český národní plán reagovat na doporučení EU, která se snaží identifikovat slabiny české ekonomiky. Národní plán obnovy by měl celkově Česku umožnit investovat do progresivních oblastí a technologií, které mají budoucnost.

Záznam přednášky s debatou dostupný ZDE

Autor: Jakub Šrámek, stážista Eurocentra Plzeň
VLADA MMR Euroskop.cz NK EPO Evropa Jsi Ty