Kalendář Eurocentra

Po Út St Čt So Ne
1 2
3 4 5 6 7 8 9
10 11 12 13 14 15 16
17 18 19 20 21 22 23
24 25 26 27 28 29 30
31

Mapa Eurocenter


eurolisty

Novinky z Euroskopu

V Plzeňském a Jihočeském kraji odkrývali návštěvníci Perly Rakouska

V druhé půli listopadu se uskutečnila v Plzeňském a Jihočeském kraji série čtyř přednášek s názvem „Perly Rakouska“ u příležitosti rakouského předsednictví Radě EU. Cestovatelské besedy odhalující krásy a některé shodné rysy naší sousední země, s níž jsme měli několik století společné dějiny, se těšily velkému zájmu.

V Rokycanech se jako tradičně beseda uskutečnila ve spolupráci s Městskou knihovnou Rokycany a v Nepomuku ve spolupráci s Městským muzeem a galerií a navázala na cyklus přednášek o památkách členských států Unie v rámci letošního Evropského roku kulturního dědictví. Další Perly Rakouska se pak zaleskly v Břasích a v Jihočeské vědecké knihovně v Českých Budějovicích.

Průvodkyněmi návštěvníků cestovatelských besed byly zaměstnankyně Eurocenter Plzeň a České Budějovice. Na samotný úvod nejprve představily Eurocentra a přiblížily institut předsednictví Radě EU. O Rakousku se pak účastníci dozvěděli mnoho zajímavostí z historie či kultury a hlavně měli příležitost si nejen prostřednictvím krátkých videí, ale i fotografií prohlédnout konkrétní města a místa, kam by jako turisté mohli zavítat. A tak získali představu, že Rakousko není jen důležitou alpskou lyžařskou destinací, ale je rovněž bohaté na kulturní památky. Z významných rakouských měst se návštěvníci skrze videa i fotoprezentace podívali do Štýrského Hradce, jehož hrad Schlossberg je zapsán v Guinessově knize rekordů jako nejhůře dobyvatelná pevnost, dále do Lince, kde strávil své mládí Adolf Hitler, který plánoval velký rozvoj města, v němž chtěl otevřít největší galerii umění na světě, poté do Salcburku, rodného Mozartova města, kde lze v původní Fürstově cukrárně zakoupit tradiční pralinky Mozartovy koule, vyráběné již přes sto let. Samozřejmě nemohlo chybět ani nádherné město na krásném modrém Dunaji – Vídeň.

Hlavní město Rakouska se v celosvětovém seznamu měst podle kvality života sestavovaném každoročně konzultační newyorskou společností Mercer již osmkrát za sebou v posledních letech umístilo na první příčce. A to jistě i zásluhou bohaté městské zeleně, kde v nejznámějších parcích Stadtparku a Burggartenu lze obdivovat sochy hudebních velikánů spjatých s Vídní – Mozarta či Johanna Strausse. Účastníci se mimo jiné dozvěděli, proč a od kdy je tato noblesní metropole spjatá s kavárnami, fiakry, valčíky či Sacherovým dortem. První, kdo připravil Vídeňanům kávu, byl Polák Georg Kolschitzky, jenž tento lahodný nápoj poznal na svých cestách po Orientu. Když v roce 1683 odtáhla od bran Vídně turecká vojska, zůstaly tam po nich krom jiného pytle s kávou. Všichni si tehdy mysleli, že je to potrava pro velbloudy – nebýt Kolschitzkého na kávě by si už koncem 17. století asi hromadně nepochutnávali. O století později vzniklo ve Vídni na sto licencovaných kaváren, počátkem 20. století přes tisíc, dnes je jich tam na dva tisíce. Zhruba ve stejné době jako císař Leopold I. udělil první licence čtyřem kavárnám, udělil koncem 17. století také licenci prvnímu vídeňskému fiakristovi. Název fiakrů pochází z Paříže a je odvozen od jména hostince Auberge Saint-Fiacre s malbou irského mnicha na fasádě, odkud vyjížděly fiakry do pařížských ulic. Fiakry tehdy plnily funkci taxíků a na přelomu 19. a 20. století jich po Vídni jezdilo kolem tisícovky – do současnosti se jich uchovalo jako turistická atrakce zhruba sto. Nejčastěji vyjíždějí od Dómu svatého Štěpána, jehož gigantická věž zvaná familiárně „Steffl“ zaujímá mezi chrámovými věžemi planety 11. místo a zvon zvaný Pummerin je zase druhým největším v Evropě. Na vídeňské pěší zóně označované – díky luxusním obchodům a tvaru – jako „zlaté U“ najdeme nejen obchody Julius Meinl či Swarowski, jejichž zakladatelé se narodili a vyučili v Čechách, ale také světoznámý hotel Sacher. Jeho historie se začala psát v roce 1876 a na jejím začátku stál Eduard Sacher – syn Franze Sachera, cukráře u knížete Metternicha a tvůrce legendárního Sacherova dortu. Podnikavý Eduard Sacher koupil tehdy nedaleko nové operní budovy staré divadlo, které přebudoval na luxusní hotel, na jehož dlouhém seznamu prominentních hostů bychom našli například královnu Albžbětu II., J. F. Kennedyho, Belmonda, Sophii Loren či Johna Lennona.

Návštěvníci přednášek se seznámili i s dalšími rakouskými památkami UNESCO – barokním zámkem Schönbrunnem, letním sídlem habsburských císařů, kde v zrcadlovém sále odehrál pro Marii Terezii soukromý koncert Mozart a velká galerie zase hostila v letech 1814-1815 Vídeňský kongres či se v ní roku 1961 uskutečnila památná schůzka prezidentů J. F. Kennedyho a Chruščova. Dále také s první skutečnou horskou železnicí – Semmeringskou, krajinou Neziderského jezera, zajímavými místy údolí Wachau jako městem Melk, Kremže či Dürnstein, krajinou v alpské oblasti Hallstatt-Dachstein s malebným jezerem a romantickou obcí Hallstatt, Obří a Mamutí jeskyní či solnými doly. V Alpách (také ještě v rámci Solné komory) se pak nachází další památka zapsaná na seznamu UNESCO, a to prehistorická kůlová obydlí u jezera Mondsee.

Závěrem účastníci besed ochutnali nachystané tematické občerstvení a poslechli si zajímavosti o rakouské kuchyni, kde je možné najít vlivem několika staletí společné habsburské monarchie mnohá shodná jídla jako řízek, guláš, knedlík, tvarohové knedlíky či štrůdl. Leckteré pokrmy mají navíc v rakouské němčině téměř stejné pojmenování jako v češtině, a už se třeba jedná o křen, koláče, povidla, rybíz, buchty, palačinky či švestky.

Autor: Jana Němcová, Eurocentrum Plzeň
VLADA MMR Euroskop.cz NK EPO Evropa Jsi Ty