Rokycanští zahájili putování po evropském kulturním dědictví ve Francii

Pravidelný měsíční přednáškový cyklus vznikl tento rok při příležitosti Evropského roku kulturního dědictví. Slova se nejprve ujala Jana Němcová, která na úvod stručně představila Eurocentrum a orgány EU včetně Komise, jež každoročně vyhlašuje tematické roky. Následně vysvětlila, proč na začátek přednáškového cyklu zvolila Francii. Tato země je nejen zakládajícím členem EU a vzešel právě z ní od politika Roberta Schumana popud k založení prvního Evropského společenství, ale Janě Němcové je Francie blízká i z osobního hlediska, neboť v ní absolvovala část svého studia a následně i pracovní stáž, tudíž mohla posluchačům předat i praktické rady a postřehy, které z obyčejných cestopisů nemusejí vyčíst. To se například týkalo dlouhý front, ve kterých si počkáte, když se budete chtít dostat na Eiffelovu věž výtahem, a proto je cenově i časově výhodnější vystoupat po 345 schodech aspoň do jejího prvního patra. Než se návštěvníci seznámili i vizuálně s vybranými francouzskými památkami, dozvěděli se ve zkratce významné mezníky francouzských dějin, což jim poskytlo širší historický kontext.

Bohužel délka přednášky omezila počet památek, o nichž mohla být řeč, ale na druhou stranu Jana Němcová vybrala turisticky a historicky nejzajímavější místa a regiony Francie, jež jsou návštěvníky nejvíce navštěvované, a tudíž se posluchači nemuseli cítit nijak ochuzeni. Vyzdvižené byly pak především památky zapsané na seznam světového dědictví UNESCO. V Paříži k nim patří nábřeží Seiny s nádhernou gotickou katedrálou Notre-Dame, muzei Louvre a Musée d’Orsay a Eiffelovkou. Návštěvníci besedy tak již třeba vědí, že na prohlídku Louvru nestačí jen dvě hodiny a že je velice snadné v něm zabloudit, protože je to ohromný komplex, kde je vystaveno kolem 35 tisíc exponátů uměleckých předmětů, kromě děl impresionistů, které najdeme v budově bývalého nádraží Musée d’Orsay. Samozřejmě nešlo v povídání vynechat Eiffelovu věž, která je symbolem Paříže a potažmo celé Francie. Paradoxem bylo, že zprvu se Francouzům vůbec nelíbila, protože podle nich hyzdila historický vzhled Paříže. Jejími kritiky byli i známí spisovatelé jako Maupassant, Zola či Dumas. Eifellova věž byla postavena u příležitosti Světové výstavy v Paříži v roce 1889 a měla zde stát pouze dvacet let.

S Janou Němcovou se následně posluchači vydali i mimo Paříž – zejména do Bretaně, Alsaska a Provence. V rámci Bretaně udělali delší zastávku u přílivového ostrova Mont-Saint-Michel, kde je možné se setkat s největším rozdílem mezi výškou mořské hladiny při přílivu a odlivu v Evropě. Při putování po Provence se pak mohli návštěvníci kochat levandulovými poli v okolí opatství Sénanque či malebností Arles, kterou věrně zachycoval na svých obrazech Vincent van Gogh. Povídání uzavřel po předchozím představení francouzských královských sídel jako Versailles či Chambord hrad Carcassonne, o jehož rozsáhlou rekonstrukci se postaral Viollet-le-Duc, tentýž architekt jako u pařížské katedrály Notre-Dame, jíž dodal na tajuplnosti prostřednictvím fantaskních postav potměšilých démonů.

Druhé části přednášky se ujala Kristýna Chrtková, která se zaměřila na památky UNESCO v České republice. A jelikož u nás máme dvanáct památek zapsaných na seznam UNESCO, tak i ona musela svůj výběr omezit, aby se vše stihlo. Protože bylo zároveň dosti pravděpodobné, že posluchači vybraná místa – Český Krumlov a Kutnou Horu – již sami někdy navštívili, byla tato část přednášky pojata trochu jinak. Patrná byla především snaha ukázat co nejvíce zajímavých míst v obou zmíněných městech včetně objektů, které byly opraveny z peněz EU.

Prohlídka Českého Krumlova začala, jak by se dalo očekávat, u zámeckého komplexu, který je druhý největší v České republice. Nicméně Český Krumlov není na seznamu UNESCO jen díky tomuto velkému zámeckému komplexu, ale také proto, že se zde krásně zachovalo historické centrum. Velmi známé je i otáčivé hlediště, kde se přes léto koná řada představení. Nejen díky nim je v létě v Českém Krumlově obzvláště živo, velice vyhledávané a oblíbené jsou i Slavnosti pětilisté růže. Scénáře jednotlivých ročníků slavností vychází z významných výročí města a konkrétních dějinných událostí spjatých s rodem Rožmberků. Součástí oslav jsou zejména historické průvody a rytířské turnaje.

Poslední místo, kam se posluchači s Eurocentrem vypravili, byla Kutná Hora, která je nazývána „pokladnicí a klenotem země“, protože se zde těžilo stříbro. Když se řekne Kutná Hora, tak se asi každému vybaví Chrám svaté Barbory, který je jedinečný svým opěrným systémem, jež architekt Matěj Rejsek vybudoval kvůli těžkým oknům s vitrážemi. Nicméně „Barbora“, jak místní chrám nazývají, není jediným zajímavým místem v Kutné Hoře. Můžeme zde najít například Vlašský dvůr, který byl dočasným sídlem českých králů, nebo kostel svatého Jakuba. Za návštěvu jistě stojí i familiárně označovaná „tabačka“ – Muzeum tabáku v areálu bývalého cisterciáckého kláštera, kde sídlí firma Philip Morris. Pro turisticky založené posluchače byla zmíněna i rozhledna Kaňk, která se nachází v místě, kde bývala havířská osada.

Vaše EU - buďte stále v obraze

Přihlaste se k odběru zpravodajství EU.

Upozorníme Vás na zprávy.

Které by Vám neměly uniknout.

Zpravodajství na míru do Vašeho emailu.

Zapněte si notifikace.

Líbil se Vám tento článek?

Přihlaste se k odběru aktuálního zpravodajství.

Chcete do svého emailu dostávat přehled

aktuálních článků, které vyšly na Euroskop.cz?

ANO, PŘIHLÁSIT